Výzkum prováděný mineralogy Národního muzea přinesl světu dva nové minerály zvěstovit a argentotetraedrit. Zvěstovit byl pojmenován podle obce Zvěstov, na jejímž katastru leží místo jeho objevu – lokalita Stříbrnice u Zvěstova. Druhým nově popsaným minerálem je argentotetraedrit, který byl nalezen a popsán nejen na Stříbrnici u Zvěstova, ale také v Kremnici (Slovensko) a v Legenbachu (Švýcarsko).

Nález nového minerálu je unikátní a ukazuje, že národní geopark Kraj blanických rytířů skrývá cenné geologické poklady. Objev nových minerálů na území České republiky byl naposledy mezinárodně uznán v roce 2016 – příbramit a bytízit z příbramských hald a v roce 2017 – staročéskéit z vrchu Kaňk u Kutné Hory.

V letošním roce k těmto světovým objevům přibyly zvěstovit a argentotetraedrit z geoparku Kraj blanických rytířů. Nové minerály se nenacházejí každý den, a tak můžeme být pyšní, že se takový objev uskutečnil právě na Stříbrnici u Zvěstova.

O unikátním nálezu nových minerálů píší geologové Luboš Vrtiška a Jiří Sejkora ve vlastivědném časopise Pod Blaníkem č. 2/2022. Ve svém článku dokazují, že vědecké objevy nových druhů organismů či minerálů nejsou výsadou neprobádaných oblastí, ale že je lze učinit i na území České republiky s přebohatou historií přírodovědného výzkumu. Časopis Pod Blaníkem můžete zakoupit v e-shopu či v kamenném obchodě Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim (www.eko-obchod.cz).

 

Kontakt: Mgr. Michal Nekl, 608 164 228, michal.geowanders@gmail.com

 

Článek „Nový minerál – zvěstovit“ z časopisu Pod Blaníkem č. 2/2022 a doprovodné fotografie k článku jsou v plném rozlišení ke stažení zde:

https://www.dropbox.com/scl/fo/d4v45te20txzkds0hlklg/h?dl=0&rlkey=qoai91hqp2dtifapnsq2ti2z9

 

Doplňující informace:

Na Stříbrnici u Zvěstova

V okolí Zvěstova můžeme pozorovat pozůstatky důlní činnosti především na jihovýchodním svahu vrchu Skalky, kde se nalézají staré pinky na ploše 200×150 m. Trychtýře pinek mají průměr do 3 m a jsou patrně staršího data (možná i středověké). Další doklady starých důlních prací jsou patrné zhruba 700 m východně od Předního vrchu na tzv. Stříbrnici. Zde je řada výraznějších severojižně orientovaných pinek. V této řadě jsou i dvě hlubší trychtýřovité propadliny po dvou šachticích se zbytky hald. Důlní činnost tu byla ukončena před rokem 1960.

Profil lokality na webu geoparku.

 

národní geopark Kraj blanických rytířů

Termín geopark označuje území, které poskytuje obraz o vývoji Země a představuje ho návštěvníkům zajímavým způsobem. Národní geopark KBR byl vyhlášen v roce 2014 na pomezí tří krajů – Středočeského, Jihočeského a kraje Vysočina. Páteř geoparku tvoří Blanická brázda v úseku od města Mladá Vožice po město Sázava, na západě dosahuje nejdále k městu Votice a na východě k městu Ledeč n. Sázavou. Hlavními přírodními fenomény, které chce geopark představovat návštěvníkům, jsou: příkopová propadlina blanická brázda, údolí řeky Sázavy, hadcové lokality a pozůstatky po historické těžbě nerostných surovin včetně kdysi nejvýznamnějšího českého zlatodolu Roudný. Řídícím subjektem geoparku je Český svaz ochránců přírody Vlašim.

Více na: https://www.blanik.net/co-je-to-geopark/